Istanbul: asijská část Üsküdar a rozloučení

Kdo se hluku bojí, nesmí do Istanbulu. Tak by se dalo parafrázovat známé české rčení. Proto jsme se vydali do další části Istanbulu, která se nachází na asijské straně, abychom se vzdálili od turistického ghetta, jež působí strojeně a neautenticky a které podle nás odevzdává hodně zkreslený obraz Istanbulu. Snad to bylo dobré rozloučení. 

Cestovat po moři přívozem byla pro nás nádhera, protože jsme tím unikli ze shonu, který se koncentruje ve středu města, kde jsme byli ubytováni. Istanbul je nejhezčí pozorovat z hladiny moře. Když vám vítr čechrá vlasy, skučí kolem vašich uší a pohrává si s vlnami, vyčistí se vám mysl a prozřete, jak je krásné, že se vůbec můžete podívat až sem, do přes 8 tisíc let starého měst - ano, nedávno totiž objevili nové pozůstatky dřívějšího osídlení, které leží osm tisíc let zpátky. Podle současných odhadů se archeologové domnívají, že město postihla vlna tsunami, proto došlo k zasypání několika částí města, jež se teď nachází někde pod hladinou moře. 

Naše současnost se odebrala na asijsou část do čtvrit Üsküdar, jíž spojuje dlouhý most s Evropou a která se nachází naproti paláci s rozhlehlým parkem. Skladbu budov tvoří vesměs rodinné domy, které se šplhají do kopce. Jelikož jsme byli již notně unavení, posadili jsme se na břeh a oddávali se plynutí času a procházeli si v paměti, co jsme všechno zažili. Byla to vskutku pěkná cesta. Nyní máme lepší představu o geografii další části Evropy a několika málo zvycích tamních obyvatel. Pokaždé to bylo milé objevování a setkávání. Díky za ně.