Dalším zastavením je Plovdiv, druhé největší město Bulharska, kde máme kamaráda Jakoba Ráčka. Jedeme autobusem. S podivem zjišťujeme, že autobusové nádraží vypadá lépe a moderněji než vlakové, které se nachází hned vedle něj. Bernd si vzpomene, že se autobusová doprava na Balkáně těší větší oblibě než vlaková a že stejně vlastně neexistuje tolik vlakových tras. Složitější je ovšem hned pochopit, u koho si máme zakoupit jízdenku. V hale, kde se dá koupit, sedí totiž v kukaních několik různých společností. Myslím, že asi 20.
Každá z nich se jinak vizuálně prezentuje a to nejen nabídkou, ale i místy. Tudíž nám z toho vznikl docela vizuální chaos: azbuka psaná tiskacím, bez jednotného vzhledu a struktury, kdo je za co zodpovědný. Nakonec jsme zvolili osvědčenou taktiku: zeptali jsme se. U čísla 8 nás poslali k číslu 13, jenže to už cesty do Plovdivu nemělo v kompetenci, prý to má teď na starosti 14. Jenže ve 14 nikdo neseděl. Naštěstí jsme si všimli vzkazu, že je dnes zastupována 15, která byla v další řadě za ní. A tam jsme si opravdu jízdenky koupili.
Jen taktak jsme nastoupili do linkového autobusu à la Student Agency. Dvě hodiny jsme strávili sjížděním z horní části Bulharska do doliny, která se široce rozkládá mezi dvěma pohořími. Byla to nádhera se na to dívat. Pod horami to vypadá jako step, která je poseta nízkou trávou a sem tam nějakým keřem. Nad ní se pak tyčí mohutné kopce, z nichž některé přesahují dvoutisícové výšky. A jelikož nás ta krása příjemně naladila, lehce jsme si zdřímli.
V Plovdivu na nás čekal náš kamarád. První dojmy z města byly příjemné. Působilo útulně, urbanisticky dobře řešené. Bernd si navíc mohl hezky zpětně promítnout různé scény z knížky »Egelszungen« od Dimitrijeva Dineva, která vypráví příhody jedné rodiny během 20. století, která se mu moc líbila a která dobře zprostředkovává vývoj Bulharska před a po převratu.
Město se vyznačuje tím, že má 6, respektive mělo 7, malých návrší, která tu vyčarovala příroda a jež jsou rozmístěná v centru města. U jednoho z nich se rozkládá staré město. Jak se nám jevilo zajímavé, můžete posoudit sami z níže uvedených fotek.
Komentář od: difa |
náááádhera...a Ty si proste poeta...
Přidat komentář